Dlouhá léta, vlastně skoro od dětství jsem chtěl vlastnit soustruh. Dokonce jsem se i pokoušel soustruh postavit svépomocí. To není tak bláznivý nápad, jak se může na první pohled zdát. Návodů a plánů na doma stavěné soustruhy existuje celá řada a je jistě dost lidí, kteří to zvládli i bez plánů.

V češtině vím o soustruhu, který navrhl a postavil ing. Nademlýnský. Plány na tenhle stroj vycházely kdysi v sborníku "Udělej/Urob si sám". Soustruh ing. Nademlýnského je kompletní obráběcí stroj se vším všudy. Nevím o nikom, kdo by se do jeho stavby pustil (kromě autora, který je se svým soustruhem vyfotografovaný na titulní stránce). Vzhledem k rozsáhlosti celého díla vycházel plán v USS na pokračování. Sborníky s plánky vlastním všechny, včetně svislého supportu a mohu je případným zájemcům poskytnout (máte-li zájem, napište mi to do diskuse pod článkem).

Další podobná konstrukce je soustruh s tyčovým ložem pana Valoucha. Ten také vycházel v USS, ale vylepšená konstrukce s celou řadou doplňků vyšla i jako kniha (myslím, že dokonce ve dvou vydáních). Kromě plánů na samotný soustruh jsou v ní plány na vnitřní drážkovačku, na odvalovku pro výrobu ozubených kol a další. Navíc jsou v něm informace o soustružení pro amatéry, včetně výroby a broušení nožů. To je neocenitelná věc, protože o výrobě nožů podomácku se toho v profi soustružnických učebnicích moc nedočtete. A jak pravil kdosi v modelářském diskusním fóru: "dobrý soustružník je především mág v broušení nožů". Takže i když Valouchův soustruh stavět nebudete, vyplatí se jeho knížku si opatřit.

"Nevýhodou" obou uvedených konstrukcí je nutnost použít ke stavbě soustruhu ... soustruh! Který ovšem nemáme, jinak bychom si ho nechtěli postavit :-). To je trošku začarovaný kruh, ze kterého se nedostaneme, aniž bychom měli známého soustružníka. Co s tím? Jak někdo vyrobil ten "první soustruh", pomocí kterého přisly na svět ty ostatní? Odpověď je jednoduchá, první soustruh byl nějaký jednoduchý "luk na roztáčení dřeva" a zbytek obstarala inženýrská evoluce -- postupné vylepšování a zpřesňování již existujícího.

Originálně se s tím vypořádal autor třetí konstrukce, Dave Gingery. Ten v podstatě inženýrskou evoluci zopakoval a výsledky své činnosti uveřejnil v sérii knih. Začíná jednoduchou kelímkovou pecí na tavení hliníku. V knize probere zásady tvorby modelů, formování a odlévání. A hned v druhé knize je jeho nejslavnější věc -- soustruh. Ten je celý, včetně lože, odlitý z hliníku, pomocí pece z první knihy. Postaví jednoduchý základní soustruh, který pak už vylepšuje pomocí dílů vyráběných přímo na právě vznikajícím soustruhu. S trochou nadsázky se dá říct, že soustruh staví sám sebe. V dalších knihách je pak stavba obrážečky (česky šepink :-), sloupové vrtačky a dalších věcí. Vše postaveno z odlévaných hliníkových dílů, obrobených na již hotovém soustruhu. Fenomenální dílo, které mnozí lidé zopakovali a mají o tom na internetu často hezké stránky. Já jsem si vyzkoušel hlavně postupy z první knihy -- viz. článek Tavba a odlévání hliníku doma na dvorku.

Při podobných pokusech jsem nasbíral poměrně dost zajímavých zkušeností s netradičními postupy a technologiemi, které by možná profesionální strojař zavrhl jako nepřesné, nebo neodborné. A možná by měl pravdu. Ale na druhé straně je pravda, že vám tyhle postupy dovolují různě improvizovat a zvládnout doma na koleně věci, na které profík potřebuje plně vybavenou strojní dílnu.

Než jsem ale stačil některý z pokusů dotáhnout do konce, přišel mi pod ruku starý soustruh za poměrně rozumnou cenu, který jsem koupil a pustil se do jeho renovace. Na závěr prvního dílu dávám fotku z inzerátu, na který jsem to koupil. Představu si udělejte sami :-) Pokracovani